Kambodža: Z nešťastných rodin k novým životům

07. 12. 2016

Share this

„Jsem už pětinásobná babička,“ říká Denisa Augustínová, která je na vnoučata ještě příliš mladá. Spoluzakladatelka organizace MAGNA žije v Kambodže mezi dětmi a teenagery s HIV/AIDS. Říká, že je šťastná když vidí, jak „její děti“ prospívají, rostou a vyvíjejí se. Někteří mladí, které zná od pěti, možná sedmi let, si dnes zakládají rodiny. Díky preventivnímu programu PMTCT, jehož účelem je zabránění přenosu nemoci z matky na dítě, mohou mít zdravé děti.

Když se podíváme na mapu zemí, které jsou nejvíce postižené HIV/AIDS, situace je nejhorší v Africe. Proč si MAGNA vybrala Kambodžu?

Kambodžu jsme si nevybrali my, Kambodža si vybrala nás. V roce 2002, když jsme tu byli poprvé, se země nacházela v jedné z největších pandemií HIV/AIDS ve světě. Za krátké období zemřelo na následky HIV/AIDS více než 250.000 lidí. Zůstalo velké množství nemocných sirotků a do země bylo potřebné přinést život zachraňující ARV léčbu a nemocné začít léčit. V současnosti se 14-ti miliony obyvatel, ze kterých drtivá většina žije z méně než dvou dolarů na den, patří Kambodža mezi jednu z nejchudších zemí Asie. Snaží se vyrovnat s bouřlivou minulostí, ale například i špatnou situací ve zdravotnictví. Funkční zdravotnické zařízení má v místě svého bydliště pouze pětina populace. Kvalita poskytované zdravotní péče je navíc většinou tak zlá, že lidé často nemají na výběr a musí za služby platit. Situace v oblasti HIV/AIDS se po letech zlepšila, více lidí má přístup k léčbě. Nyní je potřeba je na ní udržet a dělat vše pro to, aby již k novým nákazám nedocházelo.

Z toho co jsi řekla se zdá, že se situace zlepšuje. Spousta lidí však stále potřebuje pomoc. Jak přesně tato pomoc vypadá? Jak působí MAGNA v kambodžských komunitách?

Úplně na začátku jsme poskytovali jen komplexní pomoc včetně léčby HIV pozitivním sirotkům. Dnes MAGNA poskytuje komplexní program léčby a péče o HIV pozitivní pacienty, jehož součástí je psychosociální podpora, program pro prevenci přenosu viru HIV z matky na dítě (PTMC) a přístup k ARV léčbě. Součástí naší agendy je i vzdělávání a monitoring pacientů infikovaných HIV u nich doma. Naše zkušenost z Kambodže jsme postupně přenášeli i do jiných postižených zemí – Vietnam, Nikaragua, DR Kongo a Keňa. Celkově jsme léčili v MAGNA HIV/AIDS programech více než 5.000 lidí.

Zvládat veškeré aktivity, které jsi právě vyjmenovala, musí být časově velmi náročné. Takže předpokládám, že jsou to vaše dlouhodobé projekty. Když se však podíváme blíže jen na tento rok, co bylo nejdůležitější pro MAGNA v roce 2016 v oblasti HIV/AIDS?

Začali jsme nový projekt, který je zaměřený na dospívající pacienty s HIV/AIDS. Celé je to o přípravě na jejich přesun do léčebného programu pro dospělé. Proces zahrnuje jednotlivá terapeutická sezení, skupinová sezení, odborné vzdělávání. V každém případě pro každého mladého člověka připravujeme individuální plán. Mladí lidé musí pochopit, jak se sami o sebe postarat, kdy se obrátit na lékaře nebo zdravotní sestru, co dělat v případě, že nemají dostatek léků apod. Pracujeme ve čtyřech nemocnicích s téměř 1.500 pacienty. Začínáme s dětmi od 10 let věku do 18 let, ale máme i mladé dospělé pacienty.

Model, o kterém mluvíš, jste pojmenovali „Sekvenční přechod“. Kambodžské úřady ho jako strategii dokonce začlenily do národních směrnic. Řekni nám více podrobností. Jak model funguje?

Tento model je mezistupněm mezi programem péče pro děti a pro dospělé. Ten přechod může zahrnovat jeden nebo všechny z následujících kroků: přechodovou kliniku, pomoc od týmu pro dospívající nebo pomoc od týmu pro mladé dospělé. Načasování přechodu by nemělo být stanovené podle věku, ale podle připravenosti a zralosti mladých pacientů. Připravenost je třeba posoudit podle specifických parametrů, jako například zájem o detaily léčby, zodpovědnost nebo nezávislost. Dospívající, kteří žijí s HIV/AIDS vyžadují zvláštní pozornost vzhledem na specifika, která si celá péče o takového člověka vyžaduje. Mám na mysli například problematiku bezpečnějšího sexu, informování partnera o zdravotním stavu, zkušenost se ztrátou blízkého člověka z rodiny v mladém věku, život pod neustálou hrozbou vážného onemocnění či dokonce smrti. Mladí s HIV/AIDS čelí diskriminaci a předsudkům, což je činí náchylnějšími k problémům při takové velké životní změně.

Vyrovnat se s pubertou je pro většinu mladých lidí těžké. Teenageři, o kterých mluvíme, jsou nakaženi HIV/AIDS a mnozí z nich jsou sirotci. Je to velmi těžká životní situace. Jak ji jsou mladí Kambodžané schopni zvládnout?

Je to opravdu tak, proto potřebují naši pomoc. Když mladý člověk například odmítá brát léky. Je to často projev vzpoury nebo způsob, jak vyjádřit svou samostatnost. Též to může být reakce na pocity deprese nebo frustrace z toho, kolik léků musí každý den užívat. Teenageři, se kterými lékaři komunikují a vysvětlují jim změny v jejich léčbě, jsou nakonec lépe připraveni žít zdravý život. Porozumění složitým procesům však může trvat velmi dlouho, takže je velmi důležité, abychom začali včas. Podle našich zkušeností je vhodné začít děti vzdělávat o léčbě asi ve věku sedmi let. Abychom zajistili plynulý přechod, můžeme v nutných případech přivézt lékaře z nemocnic pro dospělé, aby se s pacientem setkali dopředu. Vše plánujeme od případu k případu. Je to velmi komplexní model péče, ale funkční.

Jaké jsou plány či řekněme vize a výzvy? Čeho chcete při léčbě HIV/AIDS dosáhnout v nejbližších letech?

Vždy máme vize, plány a nové projekty, nové aktivity a výzvy. Oblast léčby HIV/AIDS čelí velkému nedostatku finančních prostředků a to nejen u nás v Kambodže. Je to celosvětový problém. Naproti tomu máme desetitisíce pacientů s ARV léčbou, na které je musíme udržet. Každý rok musíme testovat stále více těhotných žen a tisíce dospívajících, kterým musíme zajistit péči. Nejprve potřebujeme přiměřené financování. A kromě toho chceme s teenagery více pracovat na dodržování jejich léčby a na duševním zdraví chronicky nemocných pacientů. A samozřejmě – a to je velký cíl – dosáhnout eliminace HIV v Kambodže. Kambodža je jednou z dvou zemí, které k tomu mají poměrně blízko. Tou druhou je Rwanda – takže doufáme, že se nám to do čtyř let podaří.

Léčíme tady a teď. Díky Vám.


Aktuální

Přečtěte si nejnovější zprávy z našich operací ve světě.

Jak využíváme vaše finanční prostředky?

100%
Program
0%
Fundraising
0%
Administrativní náklady