Zprávy

8.10.2016 | Zprávy

MAGNA: Na podvýživu zemřou každoročně ve světě 2 miliony dětí

KAMBODŽA. 2016. MAGNA zdravotník podává terapeutickou stravu pacientovi během pravidelné domácí kontroly. Copyright by Martin Bandžák/MAGNA

Jedno ze 13 dětí na naší planetě trpí hladem. Nejvíc dětí ohrožených podvýživou je v Asii a Africe – znamená to, že nemohou dostat dostatečně kalorickou stravu na to, aby se jejich tělo a mozek mohly řádně rozvíjet. MAGNA pomáhá bojovat proti podvýživě už od svého vzniku v roce 2001 a prostřednictvím svých projektů zaměřených na léčbu a předcházení podvýživě už zachránila tisíce dětí. Základním lékem na podvýživu je speciální terapeutická strava, která obsahuje všechny potřebné živiny, aby se dítě z podvýživy vyléčilo.

Globální fakta o podvýživě

Na celém světě trpí podvýživou 50 milionů dětí. Z toho těžkou podvýživou, která bezprostředně ohrožuje život, trpí 16 milionů dětí. Každoročně umírá na podvýživu přibližně 2 miliony dětí. Nejvíc postižené jsou oblasti v Asii a Africe. Odhaduje se, že jen 15 % podvyživených dětí má přístup ke zdravotní péči, v některých oblastech je to ještě méně.

Co způsobuje podvýživa

Podvyživené dítě musíme vnímat jako pacienta s velmi závažným zdravotním problémem jak z akutního, tak chronického hlediska. Nejobávanější jsou akutní komplikace jako dehydratace, nízká hladina cukru v krvi, poruchy metabolismu iontů, které mohou nezvratně v krátkém čase poškodit mozek dítěte se všemi důsledky na jeho mentální vývoj. Ovšem i v tomto stádiu onemocnění jsou ohroženy i ostatní orgány nenapravitelnými změnami. Z chronického hlediska je pacient dlouhodobě strádající postižený zpomalením až zastavením růstu a psychomotorického vývoje, k čemuž přispívá i o mnoho větší nemocnost dětí. Tyto děti jsou náchylné na život ohrožující infekční onemocnění jako průjmy, zápaly plic, spalničky. Pravděpodobnost dětské úmrtnosti u podvyživených dětí je 11 krát vyšší než u zdravých dětí. Podvyživené děti jsou kromě nízké hmotnosti oslabené, malátné, bez energie, takže obvykle nedokáží vykonávat běžné činnosti. Nedokáží se soustředit ani vzdělávat. Zajímavé je, že podvýživa jako problém přechází v komunitách z generace na generaci – podvyživené mladé ženy porodí podvyživené dcery a tím se zase narodí podvyživené děti.

Jak s podvýživou bojujeme

Podvýživa představuje pro medicínu víceúrovňovou problematiku. V první řadě je potřebné hledat jednoduchá řešení na vyhledávání pacientů. Zvládnout akutní stav podvýživy znamená kromě péče o přísun energie a živin i léčit přidružená onemocnění. To samozřejmě není jednoduché v rozvojových zemích, jelikož dostupnost léků je velmi limitující. Lékař musí zároveň tedy myslet nejen na management podvýživy, průvodních komplikací, ale i logistiku celé léčby. Výzvou je i terénní distribuce pomoci, tak aby se zabránilo recidivě stavu.

MAGNA ve své práci používá celosvětově uznávaný model léčby a prevence podvýživy, tzv. IMAM model, který významně snižuje úmrtnost dětí. Pracuje obvykle v těžko dostupných a odlehlých oblastech, kde je přístup ke zdravotní péči limitovaný. Naším cílem je proto, když to zjednodušíme, v komunitě zachytit co nejvíce podvyživených dětí a začít je okamžitě léčit přímo v komunitě. Snažíme se je identifikovat a nastavit na terapeutickou stravu dříve než nastanou závažné zdravotní komplikace (průjmy, zápal plic) a je nevyhnutelná hospitalizace.

IMAM model tedy spočívá z práce v komunitě a ze zabezpečení zdravotní péče doma, v nutričních centrech anebo v nemocnici, je-li to nutné.

Práce v komunitě

Hlavní úlohou práce v komunitě je vyhledávání dětí ohrožených podvýživou, abychom je mohli léčit co nejdříve a efektivně. Tuto oblast v terénu zastřešují naši speciálně vyškolení MAGNA zdravotníci. Velkou součástí jejich práce je vzdělávání a motivace rodičů malých dětí k dodržování hygieny a správných stravovacích návyků – učíme matky a rodiny jak ve skromných podmínkách či chudobě připravit dětem dostatečně výživné jídlo.

MAGNA zdravotníci také navštěvují rodiny a malé pacienty, kteří jsou nastaveni na terapeutickou stravu zmiňovanou výše, abychom dohlédli na úspěšný průběh léčení.

Nejlepší jídlo na světě – hotová terapeutická strava

Vyléčí u většiny dětí akutní podvýživu bez komplikací v průběhu 8 – 12 týdnů. Ve zkratce je to jednoduché řešení podvýživy v terénu. Hotové terapeutické jídlo (RUTF – ready to use therapeutic food) na léčbu podvýživy obsahuje obohacený mléčný prášek a dodává všechny živiny, které podvyživené dítě potřebuje pro doplnění nedostatků a zvýšení váhy. Dávkuje se podle stavu a hmotnosti dítěte. Léčené dítě už nepotřebuje jiné jídlo. S dlouhou trvanlivostí a bez dlouhé přípravy, může být podávané ve všech prostředích a umožňuje léčbu pacientů doma, pokud netrpí komplikacemi. Může být ve formě pasty nebo tyčinek, jednoduše se podává a dítě zachrání. MAGNA používá terapeutickou stravu ve všech svých nutričních programech, ať už v Kongu, Kambodži, Jižním Súdánu nebo i v období sucha a hladomoru na hranicích Keni a Somálska. Doposud jsme na záchranu života dětí použili více než 8 milionů balení terapeutické stravy.

Kde MAGNA pracuje a pomáha podvýžíveným deťem

KAMBODŽA

V Kambodži začala MAGNA realizovat nutriční projekty v rámci provozu pediatrického oddělení provinční nemocnice Chey Chumneas v provincii Kandal v roce 2007. Následně jsme úspěšně implementovali CMAM a IMAM projekty v provinciích Takéo, Kampong Speu a aktuálně i v Kampong Chhnang – celkově v 36 zdravotnických zařízeních.

MYANMAR

V Myanmaru MAGNA otevřela misi v roce 2013 se záměrem bojovat s podvýživou a v letech 2013 – 2015 jsme implementovali projekt v oblasti Magway tzv. Dry zone, kde je vysoká prevalence.

KEŇA

V Keni jsme v roce 2008 spustili nutriční projekt při léčbě pacientů s virusem HIV v oblasti Nyanza na západě země. V roce 2011 jsme se přesunuli na hranice s Tanzánií do oblasti Kwale, ke jsme provozovali 3 nutriční centra. V období hladomoru v roce 2011 jsme při somálských hranicích otevřeli a provozovali 9 nutričních center, ve kterých jsme celkově vyléčili 14 tisíc těžko podvyživených dětí.

KONŽSKÁ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA

V hlavní městě Konžské demokratické republiky, Kinshasa MAGNA od roku 2010 provozovala a úspěšně zavedla systém IMAM do 40 zdravotnických zařízení a měsíčně v rámci projektu pomůžeme až 20 tisícům dětí.

Sledování stavu podvýživy u dětí je integrovanou součástí všech našich medicínských projektů. Aktuálně jsou to projekty i v Jižním Súdánu a Sýrii.

MAGNA je slovenská humanitární organizace, která se zaměřuje na poskytování zdravotnické a nutriční pomoci v humanitárních katastrofách, konfliktech a v komunitách. Léčíme děti a jejich rodiny tam, kde je to nejvíc potřebné – v terénu, na místě, pomáháme zachraňovat životy. Spolupracují s námi lékaři a zdravotničtí pracovníci nejen ze Slovenska, ale různých národností. Spolu je jich ve světě na našich projektech přes 500.

Za 15 let svojí existence MAGNA poskytovala zdravotní pomoc na čtyřech kontinentech – v zemích jako je Nepál, Jižní Súdán, Keňa, keňsko-somálská hranice, DR Kongo, Kambodža, Myanmar, Vietnam, Filipíny, Haiti, Nikaragua, Indie.

V souvislosti s válkou v Sýrii jsme zasahovali na maďarsko-srbské hranici, v Chorvatsku, přímo v Sýrii a sousedním Libanonu.

Léčíme tady a teď. Díky Vám.

Poslední příběhy

Předčasně narozená Salam ze Sýrie

Ruch na chodbách, dětský pláč, ztišené hlasy, desítky malých pacientů nebo dospělých žen čekají na vyšetření. Napjaté ticho vládne snad jen v místnosti, kde v inkubátorech o život bojuje několik miminek. Novorozenci bojují s běžnou žloutenkou nebo jinými chorobami, ale mnozí od narození bojují také o holý život a nemocnice Al Ekha je prozatím jejich poslední zastávkou. Jako pro malou Salam.

Píše Denisa Augustínová: Děti ztracené generace bez pomoci umírají. Jejich nepřítelem jsou hlad, nemoci a války

Zakladatelka MAGNA Denisa Augustínová ve svém nejnovějším blogu píše o tom, jak v mnoha zemích vyrůstá ztracená generace, která nezná nic jiného jen strádání, hlad, nemoci, válku a násilí. A také o tom, jak dětem v takové situaci MAGNA pomáhá překonat podvýživu, zdravotní problémy, extrémní násilí a traumata.

16. říjen je Světový den výživy: MAGNA v Jižním Súdánu pomáhá dětem ohroženým hladomorem

Více než 820 milionů lidí na celém světě hladoví. Počet hladovějících již pátý rok roste, přičemž největší nárůst zaznamenala Afrika. 16. října si připomínáme Světový den výživy #WorldFoodDay. Upozorňuje na lidi, kteří trpí nedostatkem jídla nebo chorobnou podvýživou.

Předčasně narozená Salam ze Sýrie

Ruch na chodbách, dětský pláč, ztišené hlasy, desítky malých pacientů nebo dospělých žen čekají na vyšetření. Napjaté ticho vládne snad jen v místnosti, kde v inkubátorech o život bojuje několik miminek. Novorozenci bojují s běžnou žloutenkou nebo jinými chorobami, ale mnozí od narození bojují také o holý život a nemocnice Al Ekha je prozatím jejich poslední zastávkou. Jako pro malou Salam.

Píše Denisa Augustínová: Děti ztracené generace bez pomoci umírají. Jejich nepřítelem jsou hlad, nemoci a války

Zakladatelka MAGNA Denisa Augustínová ve svém nejnovějším blogu píše o tom, jak v mnoha zemích vyrůstá ztracená generace, která nezná nic jiného jen strádání, hlad, nemoci, válku a násilí. A také o tom, jak dětem v takové situaci MAGNA pomáhá překonat podvýživu, zdravotní problémy, extrémní násilí a traumata.

16. říjen je Světový den výživy: MAGNA v Jižním Súdánu pomáhá dětem ohroženým hladomorem

Více než 820 milionů lidí na celém světě hladoví. Počet hladovějících již pátý rok roste, přičemž největší nárůst zaznamenala Afrika. 16. října si připomínáme Světový den výživy #WorldFoodDay. Upozorňuje na lidi, kteří trpí nedostatkem jídla nebo chorobnou podvýživou.

Každá koruna Vašeho daru pomáhá léčit.

Financování a transparentnost
100%
Vašeho daru pomáhá

Náš web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.

Rozumím