Haiti: 5 let po tragickém zemětřesení

13. 01. 2015

Share this

Haiti v číslech

Haiti je právě svou geografickou polohou vystaveno přírodním silám jako jsou hurikány, povodně, sesuvy půdy a sucha. Velká míra chudoby v zemi znamená, že i menší síla jednoho ze živlů dokáže obyvatele země vystavit riziku hladomoru.

Dnes je tomu 5 let, kdy skutečně devastující přírodní živel otřásl státem Haiti. Zemětřesení ovlivnilo životy téměř 3,5 milionu lidí, což tvoří více než třetinu z celkového původního obyvatelstva této země. Nejvíc byla zasažená oblast okolo hlavního města Port-au-Prince, kde žilo v té době 2,8 milionu lidí. Haitská vláda odhaduje až 222 570 obětí na životech a 300 572 zraněných. O domov přišlo 2,3 milionu lidí, z toho 302 000 tvořily děti. Nejméně 188 303 obydlí bylo těžce poškozených a 105 000 domů bylo kompletně zničených. 60% vládních a administrativních budov, 80% škol v hlavním městě a 60% škol v jižní a západní časti  bylo zničených anebo poškozených. Celkové materiální škody jsou odhadované na $7,8 bilionu, což tvoří víc než 120% hrubého domácího produktu na Haiti v roce 2009.

V polovině roku 2014 bylo přibližně 104 000 lidí vysídlených do 172 utečeneckých táborů. Téměř 70 000 z nich nebylo v té době v žádném relokačním anebo návratovém programu. V září 2014 kleslo číslo utečenců v táborech na 85 432, taktéž klesl i počet táborů na 123. V zemi i navzdory několika rokům po katastrofě přetrvává chudoba, nerovnost, ekologická zkáza a politická nestabilita ohrožující snahy Haiťanů o rekonstrukci země.

Zdravotnický systém

12.1.2010 až 60% z už i tak nefunkčního zdravotnického systému v zemi byl zničeno v okamžiku.10% lokálního zdravotního personálu buď přišlo o život anebo opustilo zemi. Důsledky zemětřesení ovlivnily celý chod systému a schopnost reagovat na naléhavé zdravotní potřeby populace. Odhaduje se, že přibližně 50% pracovníků zdravotnických zařízení žilo po zemětřesení ve stanech a minimálně jejích dalších 50% pracovníků a pracovníků veřejného sektoru se nevrátilo po tragédii do zaměstnání. Situace byla jednoduše katastrofická.

Bez okamžité pomoci pracovníků zdravotnických zařízení a bez revitalizace decentralizované zásobovací finanční asistence, se zdravotnický systém mohl stát dramatickým únikem mozků kvalifikované specializované pracovní síly. V důsledku zničení zdravotnických zařízení, poruch v dodávce elektřiny a nepravidelného zásobování léky byl vážně zkomplikován přístup k nezbytným lékům a zdravotnickému materiálu. Někteří pacienti postižení HIV/AIDS, kteří dostávali antiretrovirální léčbu (ART), byli obzvlášť v ohrožení, protože jejich léčba byla přerušená. S minimální psychologickou podporou, která jim byla po katastrofě poskytovaná, zůstala většina z nich nechráněna.

Převážná většina Haiťanů má i navzdory 5 letům, které uplynuly od katastrofy, problém s přístupem k základnímu zdravotnictví.  Zatímco byly peníze investované na stavbu nemocnic, je několik z nich (např. v Carrefour) prázdných z důvodu chybného plánování: chybějí finance, které by zabezpečily vyškolený zdravotnický personál, dostatek léků či údržbu zdravotnického materiálu. Zabezpečit úspěšný chod nemocnice není jen otázka její stavby a vybavení. Je to dlouhý proces, který vyžaduje dlouhodobé plánování, profesionální personál, školení a lidské zdroje. Problém je v tom, že donoři upřednostňují investování do “jednoduchých” projektů, což je důvodem velkého množství nových, ale prázdnych lekářských zařízení na Haiti, přičemž, ironicky, většina obyvatelstva bojuje, aby byl k zdravotnickému systému takový přístup, jaký potřebuje.

I když byl zaznamenán pokrok v této oblasti, nejsme v pozici, z které bychom uměli sledovat výstupy velkého množství donorských financí, které byly investovány do země po zemětřesení. Je však jisté, že peníze, které země získala ve snaze “postavit zpět lepší”, nebyly adekvátne rozloženy a nebyly prioritně použity na zdravotnický systém, který se musí stát mnohem vyšší prioritou pro autority a jejich mezinárodní partnery.

Rozpočet na zdravotnictví je nízký a celkově sledujeme přechod z pohotovostní humanitárně orientované odezvy na rozvojovou. Zatímco je tento postoj klíčový pro budovaní řádného funkčního zdravotnického systému, nemělo by se to stávat na úkor pohotovostních akcí v současnosti. Finanční mechanizmus musí být schopen uvolňovat peníze ve správném načasovaní s přihlédnutím na nouzové situace, jako např. vypuknutí cholery.

Při řiešení situace je nevyhnutné koheretnější plánování od těch, kteří jsou aktivní v rekonstrukčních snahách. A to tak, aby se neopakovaly situace, kdy jsou nemocnice sice postavené, ale jsou bez personálu, bez prostředků na jejich financování a jejich zásobování, čili v podstatě bez možnosti fungování.

MAGNA na Haiti

Magna Děti v tísni vyhlásila 12.1.2010 pohotovostní stav a už několik dní po katastrofě vyslala na Haiti svůj tým lekářů a zdravotníků (2 senior chirurgové, 2 zdravotní sestry a 1 koordinátor), aby zabezpečili bezprostřední lekářskou asistenci obětem katastrofy. Zdravotnický tým MAGNA působil v Haitian Community Hospital a byl součástí mezinárodní zdravotní pracovní koordinační skupiny. Tým kromě každodenního ošetřování pacientů vykonávali chirurgické operace skládající se z amputací, reoperací a běžných chirurgických zákroků. V době první fáze humanitární intervence jsme poskytli zdravotní pomoc více než 3 300 pacientům v hlavním městě Port-au-Prince.

MAGNA po zemětřesení kromě akutní zdravotní péče (pohotovostní, chirurgická, úrazová a ortopedická péče) na vice než 2 000 pacientech implementovala rozsáhlou psychosociální intervenci. Cílovou skupinou pro psychosociální aktivity byli ti jedinci, kteří trpěli příznaky posttraumatického stresu různé intenzity, způsobeného přírodní katastrofou, ale také následnými problémy, které po katastrofě nastaly: násilí, sexuální násilí, velká sociálně-ekonomická nestabilita, smutek a beznaděj z nejisté sociální situace. Specifické psychosociální poradenství bylo zaměřeno na epidemii cholery, která velký počet pacientů vedla k opětovným obavám o život a k strachu ze smrti. Mnozí pacienti byli konfrontováni s nákazou anebo se ztrátou blízké osoby. Psychické trauma může být způsobene buď přímo traumatickými zážitky, anebo nepřímo nedostatkem potřebných ochranných mechanizmů v čase katastrofy a v měsících nasledujícich po katastrofě.

Kromě psychosociální a zdravotní pomoci v 4 stanových táborech a ve zdravotním centru Fame Pereo v Port-au-Prince, se MAGNA prostřednictvím svých kvalifikovaných pracovníků v terénu věnovala také ženským obětem násilných činů. MAGNA pracovníci poskytovali informace o chorobách (HIV/AIDS), pomáhali obětem zvládnout trauma pomocí individuální i skupinové terapie a školili, jak zvládnout symptomy posttraumatického syndromu. Počet všech pacientů léčených na skupinovém poradenství byl 2 069, počet pacientů z fokusové skupiny byl 2 057. Na individuálních terapeutických sezeních se léčilo až 1 778 pacientů.

Magna Děti v tísni taktéž zabezpečovala výstavbu zdravotního centra pro matky s dětmi v Port-au-Prince. Zdravotní centrum pro matky a děti je běžný model existující v mnohých zemích a je důležitý z několika důvodů: služby poskytované na klinice spočívají v základních konzultacích, prenatální a postnatální péči, vakcinacích, plánování rodičovství a zařazování pacientů do programu duševního zdraví, nutričních intervencích i v léčbě HIV pozitivních dětí a novorozenců narozených HIV pozitivním matkám. Mnoho zdravotních problémů souvisí s životními podmínkami extrémní chudoby: infekce dýchacích cest, kožní infekce anebo akutní průjem.

V březnu 2011 MAGNA asistovala při přebírání humanitární zásilky materiální pomoci, která byla na Haiti zaslaná Slovenskou republikou hned po zemětřesení v hodnotě téměř 200 tis. EUR (stany, oblečení, kuchyňský materiál apod.). MAGNA zásilku distribuovala mezi obyvatele stanových táborů Solino, Aviation, Corvington, Impasse 138 a pro HIV/AIDS pacienty registrované v centre Fame Pereo.

V současnosti má MAGNA na Haiti malou pohotovostní misi.


Aktuální

Přečtěte si nejnovější zprávy z našich operací ve světě.

Jak využíváme finanční prostředky?

100%
Program
0%
Fundraising
0%
Administrativní náklady