Jižní Súdán: Bez jídla žijí i měsíce zejména kvůli dětem

28. 02. 2017

Share this

Rozhovor s Denisou Augustínovou vyšiel v denníku SME.sk

Denisa Augustínová se narodila v Bratislavě. Původním povoláním je sociální pracovnice. V roce 2001 spolu s Martinem Bandžákem založila humanitární organizaci MAGNA Děti v tísni. Většinu roku působí přímo v terénu a jako ředitelka operační sekce má zodpovědnost všechny humanitární projekty. V současnosti působí na misi v Libanonu.

Jaký vliv má dlouhodobá podvýživa na tělo?

„Nejobávanější jsou akutní komplikace jako dehydratace, nízká hladina cukru v krvi, poruchy metabolismu, které mohou nezvratně v krátkém čase poškodit mozek. Orgány včetně mozku se totiž scvrkávají. Proto je u dětí ohrožený mentální vývoj i jejich psychomotorika. Děti jsou náchylné na nebezpečná infekční onemocnění jako průjem, zápal plic, spalničky.

Které skupiny obyvatelstva nejvíce doplácejí na hladomor?

„Ve všeobecnosti rozlišujeme akutní, čili těžkou podvýživu a mírnou podvýživu. Akutní nejvíce postihuje těhotné ženy a děti do pěti let věku, protože nejdůležitější je prvních tisíc dní v životě dítěte včetně těhotenství. Výsledkem je, že děti jsou zakrslé. Pokud je matka podvyživená, zákonitě i její dítě. Plod je tak malý, že sotva zjistíte, že je žena v osmém měsíci. Pokud v tom období nedostávají těhotná žena a plod, později novorozenec, dostatečně výživnou stravu v podobě mateřského mléka a od šesti měsíců takzvané příkrmy, dochází k podvýživě.“

Pokud si vezmeme extrémní situaci podobnou Jižnímu Súdánu, jak vypadá nejskromnější dávka potravy, při které ještě dokáže člověk přežít?

V Jižním Súdánu už hovoříme o hladomoru. Podle velmi smutné poučky vzniká tehdy, když do 24 hodin umírá určitý počet lidí a dětí pod pět let v důsledku vyhladovění. To znamená měsíce a měsíce úplně bez stravy. Tomu předchází stav těžké podvýživy, když potrava neobsahuje dostatek živin. Geograficky se typ stravy mezi podvyživenými lidmi liší. V Africe to znamená kukuřičná mouka s vodou, v Asii například vývar z rýže. Úplně chybějí proteiny – vajíčka, maso či zelenina. Děti v takových případech sice mají nějaký zdroj obživy, ale jídlo není vůbec pestré.“

Působíte i v malnutričních centrech. Jak fungují?

„V Jižním Súdánu je první oficiální hladomor od roku 2011, před tím vznikl v Somálsku. MAGNA tehdy působila na somálsko-keňské hranici, kde měla devět nutričních center včetně nemocničního. Byly v něm hospitalizované i děti, kterým byly čtyři roky a vážily sotva tři kilogramy. Takto vypadá organizmus, který nedostává prakticky žádnou výživu. Něco podobného se nyní děje i v Jemenu.“

Jak probíhá terapie podvyživených lidí?

„Léčba podvyživených probíhá postupně, protože střeva při podvýživě nefungují správně a musí si na stravu opět přivykat. Akutní podvýživa si žádá rychlou lékařskou pomoc. Léčba podvyživených dětí zahrnuje terapeutické mléko podávané sondou do žaludku. Děti s vážnou chudokrevností dostávají krevní transfúzi. Pokud je podvýživa mírná nebo vážná bez komplikací, mohou v našich centrech dostávat hotové jídlo, které obsahuje bílkoviny, vitamíny a minerály a speciálně obohacenou kukuřičnou a sójovou mouku. Jde o pastu na bázi ořechů, která neobsahuje vodu.“

Jak dlouho dokáže vydržet lidský organizmus bez jídla?

„Dva či tři měsíce lidský organizmus v omezeném chodu dokáže přežít. Je otázkou zda je ho potom možné zachránit a stav zvrátit. Též to závisí na tom, v jakém stavu bylo tělo před hladověním, zatímco začne chřadnout a spotřebovávat svoji vlastní tkáň. Hladomor je však dlouhodobý fenomén, v Jižním Súdánu jde o kombinaci konfliktu s neschopností provozovat zemědělství. Kvůli nepokojům lidé v uprchlických táborech nemají možnost pracovat, přesouvají se z jedné části do druhé. Pokud měli dobytek, zahynul. Hladomor nepřichází ze dne na den, ani za dva či tři měsíce.

Jak se může hlad odrážet na psychice člověka. Kde berou lidé uprostřed hladomoru energii na každodenní boj?

„Drží se zejména kvůli dětem. Touha pomoci slabším, nemocným a starším ve vaší rodině a okolí je mimořádně silná. Jsou to neuvěřitelné příběhy, když vidíte jak se vysílená žena 42 dní plazí s dětmi do nejbližšího nutričního centra a zachrání je. Člověk tomu sotva uvěří, když si to přečte a nevidí na vlastní oči. Pro nás je povzbuzující, že i takové těžké případy je možné zachránit terapeutickým mlékem. Mnozí nic jiného než vojenský konflikt neznají. Do jisté míry se v něm uměli pohybovat, ale nyní jsou v obklíčení většího množství konfliktů dohromady. Do některých částí jsme pro lokální nepokoje ani neměli šanci proniknout s humanitární pomocí.“

Léčíme tady a teď. Díky Vám.


Aktuální

Přečtěte si nejnovější zprávy z našich operací ve světě.

Jak využíváme finanční prostředky?

100%
Program
0%
Fundraising
0%
Administrativní náklady